Červená Karkulka pro děti – pohádka a domácí divadlo
Úvod
Pohádky provázejí děti už po generace. A právě Červená Karkulka patří mezi ty oblíbené příběhy, které děti chtějí poslouchat znovu a znovu – ať již při čtení, vyprávění nebo při společném hraní.
Děti milují role, převlékání a vymýšlení vlastních příběhů. A domácí loutkové divadlo jim přesně toto nabízí. Nemusíte mít velké kulisy ani podávat dokonalé herecké výkony. Často stačí několik loutek, stůl s dekou a chuť společně něco tvořit.
Proč děti milují pohádku o Červené Karkulce
Příběh malé holčičky, babičky, lesa a trochu strašidelného vlka děti fascinuje už od malička. Pohádka má jednoduchý a srozumitelný děj, dobře zapamatovatelné postavy a spoustu momentů, které děti baví:
- setkání s vlkem,
- cesta lesem,
- rozhovor u babiččiny postele,
- dramatické „Babičko, proč máš tak velké oči?“
Děti si navíc často chtějí příběh upravovat po svém. A to je přesně ten moment, kdy rozvíjí svou fantazii a zapojují svou neuvěřitelnou kreativitu.
Doporučujeme Vám si s dětmi tuhle chvilku užít! V klidu se posadit, poslouchat a nezasahovat. Potom budete svědkem neuvěřitelných příběhů, třeba jak Karkulka cestovala na sopku. Nebo jak vlk s liškou si chtěli otevřít svou restauraci. Atakdále, atakdále, stačí se posadit, poslouchat a dívat se . V tom bývá domácí divadlo nejkrásnější — děti nehrají „správně“, ale po svém.
Proč hrát pohádky doma s dětmi
Domácí divadlo není jenom zábava. Při hraní pohádek děti přirozeně rozvíjejí:
- řeč a slovní zásobu,
- fantazii,
- schopnost vyprávět,
- soustředění,
- sebevyjádření.
Jak si zahrát Červenou Karkulku doma
Na domácí divadlo nepotřebujete složité vybavení. Bude Vám stačit:
- několik loutek,
- stolek nebo židle,
- deka jako opona,
- polštář jako les nebo babiččina postel.
Tip pro domácí hraní
Pokud si chcete hraní ještě více užít, můžete pohádku doplnit:
- jednoduchými kulisami,
- obrázky lesa,
- hudbou,
- světýlkem jako „večerním lesem“.
Děti milují, když se obyčejný pokoj na chvíli promění v pohádkový svět.
Pohádka jako společný čas
Děti nevzpomínají na dokonalé hračky, ale na chvíle, kdy si s nimi někdo sedl na zem a věnoval jim plnou pozornost. A právě loutkové divadlo přesně toto nabízí; jenom si sednout, poslouchat a vnímat.
