V dnešní době je vzdělávání dětí již nedílnou součástí přirozené výchovy dítěte. V prenatální fázi vývoje dítěte nastávající matky věnují čas poslechu vážné hudby, nebo zvuků přírody, učí se dýchat a meditovat tak, aby podpořily růst a vývoj plodu v harmonické linii. Vzdělání jedince je přímo navázáno a úzce spjato s jeho celistvostí. V různém období života jedince se střídají fáze vývoje psychické stránky osobnosti. Vědomí i nevědomí. Existují různé názory, které hovoří o dítěti jako o nepopsané tabuli, kterou můžeme formovat a normalizovat. A jiné, které se zakládají na genetickém výzkumu a rodovém zatížení jedince v dané rodině. Podíváme-li se na vývoj dítěte dle lékaři Marie Montessori, kdy z jejich sledování, pozorování dětí čerpají další psychologové a pedagogové, můžeme se při vývoji dítěte orientovat pomocí dobře seznatelných fází psychického i motorického vývoje dítěte. To, ve které fázi se jedinec právě nachází, nám pak pomůže určit a nasměrovat nás, na co se v daném období dítěte zaměřit. „Postupné úrovně vzdělání musejí odpovídat postupnému vývoji osobnosti dítěte.“ (1) Jak podpořit jeho osobnostní růst, tak aby vzdělávání probíhalo kontinuálně právě s výchovou. Vlastnosti, z nichž se skládá charakter, v tomto období nikdo nemůže „učit“. Jediné, co můžeme udělat, je postavit vzdělání na vědeckých základech, tak aby děti mohly smysluplně pracovat bez překážek a přerušování.“ (2)
Vědomý prožitek určité situace, kdy je soustředěnost jedince zaměřena na právě probíhající děj, je největším učitelem pro každého. Ve chvíli, kdy může jedinec situaci prožívat vědomě, přítomně a se zaujetím bez vyrušování, je situací přímo pohlcen. Právě v tento okamžik je učení, objevování, nejpřínosnější. „Slovy dítěte: Slyším a zapomenu. Vidím a zapamatuji si. Udělám a pochopím.“(3)
Jazyk a jeho tvorba se považuje za jeden z nejvýznamnějších úspěchů ve vývojové fázi intelektu. Ne všichni rodiče jsou natolik seznámeni se skutečností, že právě na rozvoj jazyka je významné dbát již od narození dítěte. Dospělý jedinec často hovoří na dítě jazykem, který si upraví, v domnění, že tak bude dítěti blíže. Však roztomilost dětí jej k tomu možná i vede. Často také začne dospělí v přítomnosti malého dítěte hovořit velmi pomalu až útržkovitě. To vše se následně odráží na vývoji jazykové schopnosti dítěte samotného. „Následující přehled o rozvoji jazyka u malého dítěte ukazuje, kolik je schopno se během prvních dvou let života naučit a vstřebat. 0-3 měsíců – odezírání ze rtů, 6měsíců – opakuje a žvatlá, 9měsíců-slova mají význam, 12měsíců-záměrné a vědomé opakování slov, 15-měsíců-předměty mají jména, 18měsíců-dítě začíná mluvit, 21měsíců-fráze,24měsíců-věty, skladba.“ (4)
Rozvoj jazykových schopností dítěte podpoříme naší vědomou přítomností. Ve chvíli, kdy dítě nejen pozoruje, z počátku tomu tak jistě bude, ale i se samo zapojí do hry divadelního představení. „Pouhé napodobování ještě nikdy nikoho velkým neudělalo. Příklad může vyvolat naději, probudit zájem.“ (5) Dochází k prožívání zkušenosti. Prožitek není přenositelný, je ale zároveň tím nejvzácnějším učitelem v našich životech. Při divadelní hře se dítě učí novou slovní zásobu, barevnou a obohacující. Pozná nové a náročnější skladby vět. Je si vědomo rozdílu přímé řeči a řeči vypravěče. Kolik nového se naučí při hře, je jen na dospělém, který jej touto hrou provází. „Bez řeči bychom si neuvědomovali své „já“ a žili bychom víceméně stále jen stále ve „zde a nyní“. Zvládnutí jazyka je nezbytné pro symbolické bohatství lidského života, pro pochopení našich specifických osobnostních vlastností a pro praktické zvládnutí světa kolem nás.“(6)
Dle věku dítěte a jeho vlastní fázi vývoje se jazyku dostává ještě více prostoru. Dítě za pomocí dospělého a později i samo může vytvářet doprovodný psaný materiál. Vymyslet název divadelní hry a umělecky jej ztvárnit. Vytvořit vstupenky na divadelní představení. Nebo dokonce navrhnout propagační materiál. Tady lze poukázat i na spolupráci dětí v kolektivu. Ta je proměnlivá a odvíjí se od věku dětí v dané skupině a také od velikosti skupiny jako celku.
Přes můstek zvukomalby jazyka se dostáváme k hudbě jako takové. Hudba nám pomáhá rozvíjet osobnost a intelekt. Vždyť právě přes zvukomalebnou stránku jazyka se nejen dospělí učí cizím jazykům nejsnáze. Hudba je komunikační kanál, který propojuje celý svět. Kolik známých vážných skladeb je známo po celém světě. Kolik melodií si denně popěvujeme, ač útržkovitě. Při hraní si divadelního představení můžeme vnést hudební nauku a z obyčejné hry, se rázem stane vzdělávání dítěte v další oblasti rozvoje jeho intelektu. Je jistě možné využít k poslechu a podbarvení děje hudební nosiče anebo zapojit děti. Dítě může vytleskávat rytmus, zpívat popěvek v úvodu hry, či hru a její jednotlivé scény doprovázet zpěvem písně. Je možné zapojit i hudební nástroje dostupné všem. Dřívka, činely, triangl atp.
Rozvoj matematického, logického myšlení je dobře znatelný již od věku tří let dítěte. V této fázi dítěte je dobré podpořit prvotní matematické znalosti dítěte nenásilnou formou. Je dobré využít běžné denní situace a vnímat vše kolem sebe a zahrnout počítání jako součást snad každého rozhovoru s dítětem. V jednoduchosti je krása. Např. „Oblékni si jednu a pak druhou ponožku; Podíváme se, kolik dnes potkáme zvířátek; Má každá ruka pět prstů?“ Při laskavém pozorování dítěte vás samotné navede k situacím vhodným k počítání. Při divadelní hře najdeme možností pro využití matematiky a logického myšlení nespočet. Vždyť jen spočítat loutky, k nim vodící tyčky a další součásti jsou pro dítě výzvou. „Matematika je nezbytná, protože inteligence dnes již není přirozená, nýbrž matematická, a bez vědomostí z matematiky není možné rozumět zvláštním formám pokroku příznačným pro naši dobu ani se na nich podílet.“(7) Proč tedy nezačít s poznáváním čísel, množstvím a počty již ve fázi vývoje jedince, která je k tomu, dle pozorování Marie Montessori, přímo určena.
Propojením logického myšlení a dáním prostoru k možnosti sebevyjádření dítěte se objevují nové způsoby komunikace dítěte jako takové. Při divadelní hře je dítě v okamžitém přítomném prožívání děje. Rozvíjí se tvůrčí představivost dítěte, potřebná do jeho dalších fází vývoje. Dle věku dítěte a jeho vlastní fázi vývoje se jazyku a dalším dostává ještě více prostoru. Dítě za pomocí dospělého a později i samo může vytvářet doprovodný psaný materiál. Vymyslet název divadelní hry a umělecky jej ztvárnit. Chystat prostředí pro diváky. Nanosit židličky, polštářky, určit místa vhodná k sezení. Vytvořit vstupenky na divadelní představení. Nebo dokonce navrhnout propagační materiál. Následně přijímat a vydávat peníze. Vše okolo divadla je přínosem také pro rozvoj jemné i hrubé motoriky stejně jako samotné hraní divadelní hry.
Umělecká vyjádření jedince v pojetí zvukomalebnosti jazyka, kreativního dotváření prostředí hry, hudebního a technického zázemí divadelní hry, jsou dle výše uvedeného výčtu, obsáhlá. Zasahují do všech oblastí vývoje dítě.
Prostřednictvím loutkových divadel Marionetino Kouzelná Montessori školička, dětská skupina pro děti od dvou do sedmi let věku dítěte, sídlící v Chomutově, testuje způsoby využití divadla, jakožto výchovně vzdělávacího materiálu, z pedagogického hlediska. Testování probíhá prožitkem a přítomností okamžiku. Práce s divadlem je pro děti chvílí, kdy společně sdílí radost a obohacují své vnitřní naplnění (se).
Mgr. et Bc. Hana Kořínková, zakladatelka Opravdového Montessori , zřizovatelka Kouzelné montessori školičky, lektorka jógy pro děti a dospělé
- Od dětství k dospívání, Marie Montessori, vydal Stanislav Juňák - TRITON, v Praze roku 2011 jako svou 1497 publikaci . Vydání 1.; z anglického originálu from Childhood to Adolescence, přeložil Pavel Dufek
- Montessori Absorbující mysl, Vývoj a výchova dětí od narození do šesti let, Maria Montessori; z anglického originálu The absorbent mind přeložil Radek Glabazňa, Vydání první, Praha, Portál, 2018
- Metoda Montessori a jak ji učit doma, Školní léta, z anglického originálu Teaching Montessori in the Home přeložila Růžena Pokorná, vydalo nakladatelství PRAGMA v roce 1999
- Metoda Montessori a jak ji učit doma, Školní léta, z anglického originálu Teaching Montessori in the Home přeložila Růžena Pokorná, vydalo nakladatelství PRAGMA v roce 1999
- Montessori Absorbující mysl, Vývoj a výchova dětí od narození do šesti let, Maria Montessori; z anglického originálu The absorbent mind přeložil Radek Glabazňa, Vydání první, Praha, Portál, 2018
- Sociologie, Anthony Giddens, z anglického originálu přeložil Jan Jařab, Vydalo Argo, 1999, vydání první
- Od dětství k dospívání, Marie Montessori, vydal Stanislav Juňák - TRITON, v Praze roku 2011 jako svou 1497 publikaci. Vydání 1.; z anglického originálu from Childhood to Adolescence, přeložil Pavel Dufek